EDNA
JEDNA LEGENDA, MNOHO PŘÍBĚHŮ
Autor: Choze
Je večer a mířím do studia Hell v Praze, abych vyzpovídal Mílu Bugtchera – parťáka Edny, jedné z největších osobností české shibari scény. Usedáme k čaji a začíná téměř dvouhodinový rozhovor o této královně české shibari scény.
Začneme zlehka. Jak bys představil Ednu někomu, kdo o ní nikdy neslyšel?
Edna byla holka, která to neměla v životě jednoduchý, ale šla si za svým. Její dětství byl fakt vopruz, ale když se dostala do Prahy, našla si svojí cestu tak, aby, mohla dělat to, co měla ráda. Našla shibari a Hell, mohla si dělat, co chtěla. Život najednou z nuly na sto. Nerozuměli jsme si jen osobně, ale i pracovně. Já jsem úchyl na efektivitu, ona byla taky – takže jsme rádi věci optimalizovali. Tvořili jsme spolu, měla super nápady. Byla dravá – prostě když něco chtěla, stalo se to.
Jak jste se poznali? Vzpomeneš si, kdy jste si opravdu „sedli“?
Poprvé jsme se potkali někdy 2012 nebo 2013 na workshopu v Kolbence. Byla tam s tehdejší partnerkou Aneou. Na místě jsme si toho moc neřekli, soustředili jsme se na učení. Po akci mi napsala na FetLife a potkali jsme se u mě v „kanclu“ na Andělu. Zakecali jsme se a zjistili, že si dost rozumíme. Pak jsme se potkávali čím dál častěji, sblížili jsme se a v roce 2014 nastoupila do Hellu na recepci. Byla hodně schopná, tak dostávala víc a víc funkcí, až se z ní stala moje pravá ruka. Někdy to vypadalo, že Hell vede Edna. Věřil jsem, že jednou bude můj nástupce až se rozhodnu v Hellu skončit. Měla moji naprostou důvěru.
„Edna a shibari byly jedno a to samé. Provazy k Edně patřily neoddělitelně. Nedovedu si ji bez nich představit.“
Jaká vlastně byla? Co ji rozesmálo a co ji naopak naštvalo?
Měli jsme dost podobnej smysl pro humor – černej, často dost nekorektní. (Až na „Agenta Jaroslava“, toho jsem nikdy nepochopil.) Rozčilovala ji hlavně lidská blbost, které je na světě spousta, takže bylo veselo. Ráda se chodila projít se psy, každé ráno před prací – to byl její relax.
Co ji fakt vytáčelo, byli riggeři, co nerespektujou hranice a ubližujou modelkám. To pro ni bylo velký téma – holky za ní chodily, svěřovaly se jí. I jedna její bývalka to s ní řešila. Když šlo o bezpečí v komunitě, uměla jít naplno do boje.
Podělíš se s námi o nějaký nezapomenutelný zážitek s Ednou?
Zážitků byla hromada, ale zůstanu u tématu: moje první (a zatím jediná) zkušenost jako model ve vázání. Chtěl jsem si to zkusit z druhé strany a nikomu jinému bych to nesvěřil. Byla to sranda… a zároveň trochu nuda. Nemám rád omezování (u sebe… u ostatních ho snáším statečně) a nejsem moc ohebnej, takže to bylo jako vázat špalek. Ale zážitek to byl, i když opáčko neplánuju.
Pak tu byl ještě vtipnej moment: Edna se doma při krájení řízla do prstu. Ač nebyla žádná citlivka, tohle jí fakt nesedlo. Majkelína jí doma uklidňovala, my s Ditou sedli do auta a jeli za ní sešít jí prst. Pak jsme se tomu hrozně smáli. Edna nás za to pozvala na svoje legendární žebra – dělala je fakt luxusní.
EDNA
První dáma shibari
Vlastním jménem: Vendula Hradilová
Narození: 5. listopadu 1985, Přerov
Úmrtí: 16. listopadu 2024, Praha
Umělecká identita
- Vystupovala pod uměleckým jménem Edna
- Výrazná osobnost české i evropské shibari scény
- Působila jako riggerka, performerka, lektorka a organizátorka
Aktivity
- Zakladatelka a hlavní organizátorka festivalu Rope Spirit (18 akcí během 9 let)
- První Češka, která veřejně vystupovala se shibari na mezinárodní scéně
- Londýn (Bound) – s Aneou Capaken
- Paříž (Masterclass) – s Renem Yagami
- Spolupráce se studiem Hell.cz a organizace akcí pod značkou Hell Events
- Významný vliv na propojení BDSM, performance a komunitní scény v ČR
Začala vázat už v roce 2009 – vyprávěla ti o svých začátcích?
Vyprávěla… mlhavě vzpomínám, že se nechala svázat od nějakýho chlapa a líbilo se jí to. Pak si zkusila druhou roli – a tam to sedlo mnohem víc.
Jak o shibari mluvila v soukromí?
V posledních letech jsme se o tom bavili míň – já měl od vázání pauzu, a navíc jsme řešili jiný věci. Vázala hlavně s Nelou, která pro ni byla velká láska a provazová partnerka. Poté, co se Nela odstěhovala na Slovensko, začala vázat a vystupovat s Radkou. Já měl chvíli shibari plný zuby, ale Edna ho milovala pořád – vázala furt, bylo to její všechno.
Mluvila někdy o tom, co by tu po ní mělo zůstat?
O tom jsme se asi nikdy nebavili… nebo si to nepamatuju. Ale určitě vím, že ji bavilo tu scénu tvořit. Rope Spirit, který jsme vytvořili trochu neplánovaně, se pod jejím vedením vypracoval na to, co známe dnes. Byla na to pyšná.
Byla spíš introvert nebo milovala pozornost?
Asi obojí. Užíváš si pozornost, jen jí nesmí být moc. Když se přes den pohybuješ hodně mezi lidmi, oceníš pak klid jen se svými zvířaty.
Jakou roli zastávala Edna v Hell Events? Byla trémistka?
Edna byla organizátorka i performerka. Původně jsem ji angažoval jako performera, ale její komunikační schopnosti nám otvíraly nové možnosti. Trému měla přiměřeně, prostě seš před vystoupením trochu ve stresu — ale to má podle mě skoro každej.
Jaká byla jako kamarádka? Uměla naslouchat, pomoct? Jak bys popsal váš vztah?
Byla mi hodně blízká. Vždycky se bála, abych se nepřepínal – což je u mě věčný problém – a snažila se mi pomoct, kde to šlo. Bylo to přátelství až za hrob. Vždycky jsme se podrželi. Být jejím přítelem pro mě znamenalo hodně. Edna pro mě byla něco mezi sestrou, matkou a manželkou, byť tam nebylo nic sexuálního, bylo to čisté přátelství a absolutní důvěra.
Popiš Ednu třemi slovy.
Zlá televize Edna 😄
Měla nějaké heslo nebo hlášku?
Měla jedno gesto s prstem, co se slovy popsat nedá. A taky říkala „šálalálala“ – náš pracovní fórek „šálalálala, šůbydůbydů“, co vznikl z jedné historky (viz. infobox).
„Šálalálala šůbydůbydů“
Měli jsme sdílené tabulky a když na jedné Edna pracovala, připojil jsem se a začal jí pod ruce psát: „Edna to je slepice, šálálálala, kouří péra velice, šůbydůbydů.“ Chvíli si myslela, že jí někdo hacknul počítač, než jí došlo, že to dělám já. Z toho nám zůstal popěvek – stal se takovým naším sloganem.
Jak působila na lidi kolem sebe?
Na první pohled neústupná, ale když si někoho pustila k tělu, byla hodná a něžná. Taková hodná televize Edna (smích).
Na co jsi byl u Edny nejvíc pyšný
Těžko vybrat jen jeden moment, ale třeba když začala pracovat v Hellu, sedavý režim ji změnil, hrozně se vyžrala a necejtila se tak dobře. Naštvala se, začala cvičit a během chvilky se dostala zpátky do formy. To jsem byl na ní hodně pyšný.
Jak by sis přál, aby si ji lidé pamatovali?
Tak, jak si ji pamatují. Jako legendu. První dámu české shibari scény. Tenhle titul jí už nikdo nevezme.
Jedno slovo, kterým bys shrnul její život?
Akční. Ráda zkoušela nový věci, učila se. V poslední době ji sice deprese brzdily, ale já si ji pamatuju pořád jako tu silnou.
Co si vybavíš, když slyšíš její jméno?
Zlou televizi Ednu. Dělal jsem si z ní srandu, že si svoji přezdívku vybrala podle té kreslené postavičky. (Nebyla to pravda). Vždycky jsem jí kreslil tuhle televizi a ona jeden z těch obrázků nosila v peněžence.
Když zavřeš oči a představíš si ji, co dělá a kde je?
Nevím, kde je… ale určitě mi tam drží fleka a čeká, až se za pár let připojím.
Co bys jí řekl, kdyby si tenhle článek mohla přečíst?
„Počkej na mě… a objednej pečenou kachnu. Dáme si ji napůl.“
Edna nebyla jen ikonou české shibari scény. Byla silnou, tvrdohlavou, milující ženou, která dokázala kolem sebe vytvořit bezpečný prostor – provazy, ale i slovem. Pro mnohé byla inspirací, pro jiné oporou. A pro některé – jako pro Mílu – nenahraditelným člověkem.
Její stopa je hluboká, otisknutá nejen do provazů, ale i do srdcí těch, kteří ji znali. Zůstala tu s námi – ve smíchu, v legendách, v tabulkách s popěvkem šálalálala šůbydůbydů. A někde, kde je víc světla a míň lidské blbosti, možná právě servíruje kachnu. Napůl.
GALERIE K ČLÁNKU
Některé příběhy nejde vyprávět jen slovy. Edna byla jedinečná nejen tím, co dělala, ale i tím, jak byla. Tady najdete výběr momentek z jejích vystoupení. Prohlížejte srdcem, ne jen očima.
Články o Edně na dalších webech
O Královně české shibari scéně vyšlo více článk, zde je několik odkazů: